DŮLEŽITÉ MEZNÍKY ROKU

DŮLEŽITÉ POSTAVENÍ SLUNCE
ROVNODENNOST A SLUNOVRAT

Rovnodennost a slunovrat známe všichni. V čem je mezi nimi rozdíl a proč se slaví právě v tyto dny? Rovnodennost i slunovrat určuje různé postavení slunce, oba jevy nastávají pouze dvakrát do roka. Zatímco slunovrat označuje nejdelší a nejkratší den, při rovnodennosti jsou noc a den stejně dlouhé.

Tím, jak země obíhá kolem Slunce, její postavení ke Slunci se mění. A protože Země oběhne Slunce
za jeden rok a další rok pokračuje po podobné dráze, jevy se každoročně opakují.

• Slunovrat zachycuje nejkratší a nejdelší den v roce.
• Při rovnodennosti je zase den úplně stejně dlouhý jako noc.
• Nastane nejkratší den v roce, zimní slunovrat. Poté je jarní rovnodennost, kdy je den stejně dlouhý jako noc. Následuje letní slunovrat, tedy nejdelší den v roce a opět rovnodennost, tentokrát ale podzimní. A tak stále dokola.

Rovnodennost slavíme 20. března a 23. září

Rovnodennost nastává dvakrát do roka. Na jaře a na podzim. Jak už název tohoto svátku napovídá, při rovnodennosti je den stejně dlouhý, jako noc. Denní světlo můžeme pozorovat zhruba dvanáct hodin, stejně tak dlouho trvá i noc. A to nejen na jednom místě, ale po celém světě. Když nastává rovnodennost, rovník je částí zeměkoule, která je v tu chvíli nejblíže Slunci. Sluneční paprsky dopadají na Zem kolmo k její ose. Na celou polovinu plochy země v tu chvíli dopadá stejné množství slunečních paprsků. Rovnodenností se také střídá polární noc na polární den a naopak.

• Jarní rovnodennost nastává mezi 20. a 21. březnem.
  Z astronomického pohledu přechází zima v jaro. 
• Podzimní rovnodennost přichází mezi 20. až 23. září.
  Kvůli postavení Slunce a Země tak na obloze tímto dnem přechází léto v podzim. 
• Přesné dny rovnodenností se můžou každý rok měnit.

Slunovrat nastává 21. června a 22. prosince

I slunovrat nastává dvakrát za rok. Slaví se jím okamžik, kdy se Slunce dostává do svého nejjižnějšího anebo nejsevernějšího bodu. Pak už pokračuje opačným směrem. Konkrétněji se dá říct, že Slunce je v tuto chvíli nejdále od rovníku. Slunovrat je zapříčiněný náklonem zemské osy ke Slunci. Na severní polokouli je letní slunovrat v červnu a na jižní polokouli je slunovrat v prosinci.

Letní slunovrat slavili Keltové, Slované i Pohané. V magický večer se uctívala příroda i slunce

• Letní slunovrat se obvykle slaví 20. anebo 21. června. 
• Zimní slunovrat nastává zhruba 21. či 22. prosince. 
• Přesná data obou slunovratů se ale můžou měnit. Na obou polokoulích jsou data letního
  a zimního slunovratu opačná. Takže v den, kdy se na severní polokouli slaví letní slunovrat,
  se na jižní slaví zimní.